BACKSTAGE ENTRANCE ateliéru SKLO FUD UJEP

6. 12. 2023

Ateliér Sklo Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem představil na letošním festivalu Meat Design v Ostravě výstavu s názvem Backstage Entrance.

Produkt nebo umělecké dílo je jen špička ledovce. Tento výstavní projekt vám představí zákulisí procesu vzniku uměleckých děl i produktů, které vytváří nastupující vlna studentů a studentek z ústeckého ateliéru Sklo. Jejich pohled na materiál, který milují, studují a tvarují přináší myšlenky a pestrost s osobitým rukopisem i naturelem, který nezná hranic. říká o výstavě Marcel Mochalvedoucí ateliéru Sklo.

SEZNAM VYSTAVUJÍCÍCH STUDENTŮ:

JAN ČIHÁK DIRTYGLASS 2.0 (ateliér Sklo)

DIRTYGLASS 2.0 je dalším posunem v experimentu zpracování odpadního skla pomocí drcení. Představeny jsou dva druhy deskového materiálu: jedny utavené z odpadu z mačkárenských komponentů, které vytvořily v ploše unikátní strukturu. Druhý typ deskoviny využívá novou techniku zanechání otisků do skla a je vytvořená z obalového skla.
Experiment tak povyšuje odpadní materiál na esteticky atraktivní úroveň. Skleněné tavené desky pak společně s dřevěnou černě mořenou konstrukcí vytváří nábytkový doplněk do interiéru.

SÁRA DROBÍKOVÁ KUDY? (ateliér Sklo)

Experimentální objekty Kudy? zkoumají vliv gravitace na chování skla. Představují statický záznam dynamického momentu, kdy dochází k maximálnímu toku a následnému propadu materiálu. Na kovové sítě bylo pokládáno ploché sklo, které se vlivem vysokých teplot tavilo a proměňovalo své skupenství. Následným snižováním teploty, postupným leháním a adaptováním se na přítomnost kovové mřížky se materiál organicky deformoval.
Moment gravitace se promítnul také do procesu přípravy skleněných částí, kdy místo tradičního řezání skla byla skleněná tabule roztříštěna pomocí pádu.

SÁRA DROBÍKOVÁ VÍTEJTE (ateliér Sklo)

Město Ústí n.L., ve kterém se nachází UJEP, je z ¼ tvořeno brownfieldy a nevyužitými rozpadajícími se parcelami. Cílem projektu Vítejte je prozkoumávat a upozorňovat na chátrající místa v tomto městě, hledat krásu i inspiraci v lokalitách, kde ji málo kdo hledá a osvětlit potenciál této urbánní divočiny na severu Česka. Symbolika čisté nedotčené židle, která je určena pro osobu s mocí rozhodovat o rozvoji a budoucnosti města je naplněna sutí a zbytkovým materiálem z vyloučených lokalit.

ELIŠKA BRZÁKOVÁ FLORAL PATTERN (ateliér Sklo)

Projekt Floral Pattern zkoumá spojení a ovlivňování přírody člověkem skrze sklo, lidová řemesla a rukodělnou práci. Inspirace pro projekt vychází z lidové tradice zaplétání přírodnin do předem určeného tvaru za pomocí konkrétních pravidel. Přírodniny jsou vkládány a následně taveny ve skle. Jedná se o snahu ovládnout přírodninu a její nepředvídatelné vyobrazení ve skle. Tento proces však nelze zcela ovlivnit a rostlina si tak hledá své vyobrazení vlastní cestou.

VOJTĚCH HEPNAR SKUTEČNÝ VLÁDCE KRKONOŠ (ateliér Sklo)

Skutečný vládce Krkonoš je skleněný kvadriptych, který poukazuje na komplexní vztah mezi lidskou mocí, přírodou a ochranou životního prostředí ve vztahu k území Krkonoš. Skleněná plastika je přirovnána k tradičnímu umístění kříže ve světnici, ke kterému se lidé modlí a žádají o pomoc. Správa krkonošského národního parku se tak stává moderní analogií kříže, u něhož místní obyvatelé žádají o povolení. Avšak KRNAP často tyto žádosti odmítá, což naznačuje, že organizace přebírá roli nekompromisního rozhodčího. Důležitým symbolem v díle je lebka zvířete, která nahrazuje trpícího Ježíše. Tato lebka symbolizuje utrpení přírody v důsledku lidských činů.

ANNA RAUFEROVÁ GOGO GRAAL (ateliér Sklo)

Objekty GoGo Graal vznikly na cestě za hledáním hranice švédské hutní techniky „graal“, která umožňuje integrovat dekor přímo do hmoty skla. Jinak velice náročný proces byl zjednodušen, urychlen a přizpůsoben studentským podmínkám, ve kterých by tradiční „graal“ vzniknout nemohl. Z posbíraných typografických a obrázkových motivů tak mohla vzejít trojrozměrná koláž, kdy motivy jakoby levitují ve vrstvách skla. Dekor je tak náhodně deformován a získává svou specifickou podobu.

LENKA HOLUBCOVÁ – ANNA STRNADOVÁ SKRYTÁ TVÁŘ (ateliér Sklo)

Kolekce masek s názvem Skrytá tvář poukazuje na anonymitu ve sklářském průmyslu. Každá skleněná perlička projde rukama mnoha lidí, jejichž identita zůstává skryta. Jsou to lidé různých profesí s odlišnými úkoly, které spojuje vzniklý produkt, vyvážený do celého světa.
Žlutá maska poukazuje na těžbu sklářského písku. Nosným prvkem je ochranná přilba, bez které se zdejší pracovníci neobejdou. Oranžová maska znázorňuje tavení skla a teplo, které vzniká v hutích. Její součástí je ochranný štít, který skláři při práci občas využívají. Vizuální podoba je inspirovaná lomem ve Střelči, kde se těží sklářský písek, bez kterého by sklo ani perličky nemohly vzniknout. Celkový tvar, oči i výrazy masek pak vycházejí z jeho půdorysu.

HANA VOPRAVILOVÁ PAP 20 (ateliér Sklo)

Kolekce skleněných nádob PAP 20 je výstupem zkoumání estetického potenciálu tvarů, vzorů a struktur, které jsme na každodenní bázi zvyklí přehlížet. Integrací detailů papírových obalových materiálů do skla, se kolekce pokouší vyjmout papír z jeho banálního až spotřebního chápání. Současně se pokouší o redefinici dekoru schopného reflektovat nynější společnost. Nespecifikováním účelu nádob je vlnitá struktura lepenky osvobozena od své původní funkce, a posunuta pouze a jen na funkci estetickou. Experimentem se tak ptáme: Může se konstrukce navržená s estetickou ambicí stát plnohodnotným dekorem?
Papírové formy pro realizaci kolekce byly tvořeny z nalezených odpadních transportních obalů mléčných výrobků a doplněny o formy vyrobené dle vlastního návrhu vycházejícího z konstrukce několika typů vlnité lepenky.

HANA VOPRAVILOVÁ VODO, KAM JDEŠ? TEPLO, KAM JDEŠ? (ateliér Sklo)

Instalace Vodo, kam jdeš? si klade otázky jako: Co je nejméně udržitelné na sklářském průmyslu? Kam teče voda z brusíren? A jak ji například co nejefektivněji zpětně využívat?  Vystavené objekty jsou výsledkem zamyšlení se nad těmito otázkami a snahou zorientovat se v komplikované problematice udržitelnosti výroby a zpracování skla. Nasbíraná odpadní voda v demižonech symbolizující odkaliště, vybízí k otázce, jak využívat potenciál protékající vody (1 l / 2,5 min) v osmihodinovém provozu. Součástí projektu je také videoprojekce Teplo, kam jdeš?, kdy byl zkoumán také potenciál zpětného využití energie vydané pro utavení skla a také tepla, které při výrobě skla uniká. Instalace nepřináší řešení, ale spíše upozorňuje na nevyužitý potenciál zdrojů tepla a energie kolem nás.

KONTAKT
Marcel Mochal | marcel.mochal@ujep.cz
www.fud.ujep.cz/ateliery/sklo
INSTAGRAM | FACEBOOK

Foto | Vojtěch Hepnar