Naše filozofie
Projekt revitalizace národní kulturní památky byl od počátku designován jako experimentální. Nechtěli jsme konvenční, arogantní konzervativní přístup, ale k revitalizaci jsme toužili přistoupit inovativně. Zkombinovat funkčnost, estetiku a hodnotu památky tak, aby sloužila dalším generacím. Cítili jsme, že je třeba připojit se ke změnám, které dozrávají napříč Evropou a odráží se zejména v iniciativě NEB (New European Bauhaus).
Projekt FUTUREA je proto výsledkem prolínání řady oborů a disciplín, převážně z oblasti kreativních průmyslů. Na začátku stála snaha o udržitelnou záchranu národní kulturní památky, pro kterou bylo nutné využít znalosti a postupy z oblasti architektury, památkové péče a konzervování a restaurování. Nezbytnou podmínkou pro designování udržitelného provozu objektu pak byly znalosti z oblasti facility managementu a muzeologie obohacené o metodologii snižování uhlíkové stopy. Do přípravy projektu byly proto zapojeni jak specialisté na ochranu a prezentaci kulturního dědictví, tak experti z Centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) a další odborníci.
Celý koncept počítá s recyklací materiálů a snižováním uhlíkové stopy i díky nižší energetické náročnosti a využití OZE. Tento princip se odráží i v dynamických expozicích a může tak inspirovat naše návštěvníky. Vedle zásadních hmot všech dochovaných staveb se nám podařilo recyklovat i původní předměty z technických provozů. Proto ze starých skříněk vznikly unikátní vitríny pro instalace, z někdejších mříží esteticky výrazná výzdoba a podobných překvapení u nás naleznete více.
Design thinking a spolupráce s kurátory, kreativci a umělci, propojení s komunitou spojující místní a zahraniční tvůrce vytváří unikátní interakce spojené s poznáním i hodnotou nového designu a nabízí tak prostor kde se cítíte jako doma – místo pro wellbeing uprostřed industriální plochy.
Věříme, že pomáháme inspirovat další vlastníky kulturních památek, jelikož jejich záchrana by měla být od počátku designována jako udržitelná a společensky zodpovědná. Radost z oživené památky je tak možná i výzvou ostatním – privátnímu, ale i veřejnému sektoru, k odvaze nebát se velkých, zdánlivě neřešitelných projektů a pokusit se na principech udržitelnosti, cirkularity a design thinkingu vyvíjet a provozovat zelené, sociální a kreativní kulturní dědictví.